kůže je největší orgán lidského těla, její povrch dosahuje dle velikosti jedince až 2m2 , představuje 6-9% tělesné hmotnosti. Významná je role ochranná a termoregulační.
Kůže je fyziologicky růžová, vlhká, teplá, elastická, bez poruchy kontinuity.
Při jejím posuzování pohledem a pohmatem se pozornost soustřeďuje na barvu, vlhkost, teplotu, turgor, přítomnost patologických eflorescencí, krvácivých projevů a edémů.
POHLED
BARVA
Kůže je fyziologicky růžová
Možné patologické nálezy:
Bledá:
- na celém povrchu těla (současně s bledostí sliznic) – je viditelná u anémie, při difúzní vazokonstrikci (šok)
- lokalizovaná - při poruchách prokrvení, například končetin (ischemická choroba dolních končetin, diabetická mikroangiopatie), jednotlivých prstů (Raynaudova choroba).
Červená:
- na celém povrchu těla - při hyperémii (sluneční ozáření, horečka),
- lokalizovaná - lokální hyperémie (zánět), rubeóza obličeje (diabetes mellitus), mitrální stenóza – růžově fialové tváře, Maragnonovy skvrny v obličeji a na horních partiích trupu (neurovegetativní labilita u dívek),“palmární erytém“ zarudnutí tenaru a antitenaru u cirhotiků, „flush „se projevuje na horní polovině trupu, zejména v obličeji u pacientů s karcinoidem (sekrece serotoninu).
Modravá (cyanóza)
- znamená namodralé zabarvení kůže a sliznic. Vzniká při vzestupu redukovaného hemoglobinu nad 50 g/L
vzniká u pacienta s normálním nebo zvýšeným počtem červených krvinek. U těžké anémie se téměř nevyskytuje, protože např. při hodnotě Hb 60g/L je těžší dosáhnout 55 g/L redukovaného hemoglobinu těžší než např. u HG 140 g/L
- centrální cyanóza je podmíněna poruchou sycení hemoglobinu kyslíkem při plicních onemocněních, vrozených srdečních vadách s pravolevým zkratem. Projevuje se na kůži celého těla, zejména na rtech, jazyku, ústní sliznici, akrech. Bývá spojena s polyglobulií a paličkovitými prsty. (Inhalace kyslíku vede ke zmírnění cyanózy pulmonálního původu.)
- periferní cyanóza vzniká prolongovaným kontaktem krve s tkáněmi při obleněném krevním průtoku. Vyskytuje se při srdečním selhání, může být přítomna i za chladu. Projevuje se na rtech, boltcích, rukou, nohou (včetně nehtů), jazyk je růžový.
Žlutá (ikterus)
Žloutenka (ikterus) je podmíněna vzestupem plazmatického bilirubinu.Pozorovatelná je při vzestupu plazmatické hladiny bilirubinu nad 35umol/L. Zbarvení mírného stupně označujeme jako subikterus.
subikterus nemusí být za umělého žárovkového světla rozeznatelný
Podle příčiny se označuje jako:
- prehepatální (hemolytický, flavínový)-zvýšená tvorba bilirubinu
- hepatální (hepatocelulární, rubínový)-porucha transportu do hepatocytu, intracelulárního transportu, konjugace nebo exkrece
- posthepatální (obstrukční, verdinový)-porucha transportu vývodnými žlučovody
Kromě kůže jsou zabarveny skléry a sliznice patra.
Xantóza je způsobena hyperkarotinémií. Zbarvení se projevuje na dlaních, ploskách nohou a tvářích (diabetes mellitus, hyperlipoproteinémie);
u xantózy na rozdíl od ikteru zůstávají skléry bílé!
Hnědá
- vzniká obvykle hromaděním melaninu, či v kombinaci s jinými produkty.
- lokalizovaná - na prsní bradavky, linea alba a chloasma gravidarum( během těhotenství)
- difúzní - po slunění(chloasma solare), u porfýrie, hypertyreózy
Addisonova choroba (periferní forma) se projevuje difúzní hyperpigmentací kůže, kromě dlaní a plosek nohou, kde jsou pigmentovány pouze kožní rýhy. Na sliznici ústní dutiny jsou grafitové skvrny.
Šedohnědá
kůže se spoluúčastní při ukládání melaninu a hemosiderinu, např. u hemochromatózy.
Albinizmus
je způsoben absencí pigmentace kůže, vlasů a duhovek. Vlasy, ochlupení a duhovky jsou světlé, zornice září červeně.
Lokální depigmentací vzniká vitiligo nebo leukoderma, které jsou vrozené nebo získané, např. při lues.
KOŽNÍ EFLORESCENCE
Tyto projevy nejsou na kůži zdravého jedince patrny. Jejich přítomnost signalizuje kožní onemocnění nebo je projevem sekundárním (choroby infekční a interní).
K popisu se používá dermatologická terminologie.
- makula = plošná skvrna
- papula = skvrna prominující nad povrch kůže
- vezikula = puchýř s čirým obsahem
- pustula = puchýř se zkaleným obsahem
Nálezy se mohou průběžně měnit. Pro posouzení je potřebný přesný popis, lokalizace a uspořádání, případně dynamika průběhu onemocnění.
Charakteristické nálezy lze pozorovat u některých onemocnění:
- spála (scarlatina): drobný makulózní exantém červené barvy je lokalizován na kůži břicha, šíří se na nohy a celý trup, vynechává okolí úst. U neléčených případů docházelo v průběhu onemocnění ke kožním exfoliacím
- spalničky (morbilli): makulózní exantém se vyskytuje na začátku onemocnění v obličeji, na krku, má tendenci ke splývání. Na sliznici dutiny ústní se vyskytují Koplikovovy skvrny
- plané neštovice (varicella): začínají jako makulózní, později vezikulózní exantém na celém povrchu těla včetně vlasů, který postupně zasychá. Výsev eflorescencí probíhá ve vlnách.
- pásový opar (herpes zoster): vezikulózní, později pustulózní eflorescence jsou skupinově uspořádány v průběhu periferních nervů, ale i I. větve n. V. Onemocnění je vyvoláno virem varicella – zoster u dospělých, jinak oslabených osob (např. nádory), často doprovázen neuralgií v příslušné oblasti
- opar (herpes labialis, nasalis): vezikulózní či pustulózní eflorescence jsou na rtech, pod nosem či při vstupu do nosu u horečnatých onemocnění (krupózní pneumonie, virové infekty), insolace.
- exantémy alergické se na kůži projevují jako urtikarielní (kopřivkový) exantém nebo se podobají změnám vyskytujícím se při infekčních onemocněních, podle nichž se označují (morbiliformní, skarlatiniformní a pod.). Pro kopřivku jsou charakteristické svědivé pupence bělavé nebo růžové barvy, mapovitého vzhledu. Projevují se jako postižení lokální, nejčastěji kontaktní (rostliny, kosmetika) nebo generalizované, a to na kůži obličeje, trupu, končetin, nejrůznějšího vzhledu s tendencí ke splývání a s opakovaným výsevem (léky, potraviny).
- Quinckeho edém se projevuje edematózním zduřením v obličeji, na krku, případně v jiných lokalizacích, krátkodobého trvání.
- erytema nodosum jsou červenofialové bolestivé infiltráty, vyskytující se na bércích (sarkoidóza, idiopatické střevní záněty, příp. i nejasná příčina).
- „motýlovitý exantém“ je nápadný symetrickým zarudnutím v obličeji charakteristického tvaru (lupus erythematodes).
- Oslerovy uzlíky jsou velikosti čočky, světle červené barvy, vyskytují se na bříšcích prstů. Vznikají infekční mikroembolizací u infekční endokarditidy.
- vaskulitidy - pestré morfologické nálezy v podobě petechií, hematomů, makulopapulózních eflorescencí či plošných infiltrátů
- xantelasma je nažloutlá plošná prominence na očních víčkách, blíže nosu. Je způsobena akumulací tuku (hyperlipoproteinémie, vzácně i zdravé osoby).
- xantom (tuberózní) bývá větších rozměrů, obvykle lokalizovaný na šlachách svalů (některé hyperlipoproteinémie).
- „pavoučkové névy“ zmíněného vzhledu jsou červené barvy s centrální arteriolkou a vinutými venulami do periferie, zpravidla se nacházejí v horní části trupu a v obličeji, u závažnějších forem jaterní cirhózy i na horních končetinách (může jít i o nespecifický výskyt např. v těhotenství). Pod vlivem tlaku anémizují.
- hemangiomy bývají vzhledu čočky i nepravidelného tvaru, v různých lokalizacích u starších osob.
- dnavé tofy uzlovitá depozita urátových krystalků při artritis uratica
Krvácivé projevy (hemoragické diatézy)
na kůži a sliznicích vznikají spontánně při primárních a sekundárních poruchách hemokoagulace.
- petechie jsou tečkovité hemoragie u trombocytopeníí, trombocytopatií a vaskulitid.
- purpura vzniká na podkladě mnohočetných petechií
- ekchymózy - splývavé krvácení do kůže (menší než sufuze)
- sufuze - plošné krvácení do kůže
- hematomy zasahují v porovnáním s předešlými typy krvácení více do hloubky, tvoří se například u koagulopatií, předávkování antikoagulancii atd.. V závislosti na čase se postupně dekolorují.
JIZVY
Barva jizvy naznačuje její stáří:
- červeno-růžová - nedávná operace
- jizva barvy kůže -starší ( v řádu několika let)
Komplikované hojení může vést ke vzniku kýly v jizvě. U některých osob vzniká jizva keloidní
STRIE
Českým ekvivalentem tohoto termínu jsou pajizévky; jejich vznik je závislý na „kvalitě“ pojivové tkáně
- perleťové - vznikají rychlým rozepětím břišní stěny při zvětšení objemu břicha ascitem, obezitou nebo v graviditě
- fialové - jsou přítomny u Cushingova syndromu
POHMAT
VLHKOST
Zvýšená vlhkost souvisí se zvýšeným pocením.
- lokalizovaná v podpaží, na dlaních, ploskách nohou u neurovegetativně labilních osob, kdy bývá spojena s akrocyanózou a akrohypotermií.
- difúzní - na celém povrchu těla je přítomna při lytickém poklesu teploty, tyreotoxikóze, šoku, hypoglykémii. Noční pocení může souviset se zhoubnými nádory(Hodgkinův lymfogranulom)a tuberkulózou.
Snížená vlhkost:
- lokalizovaná při ischemii
- difúzní - na podkladě dehydratace a kachexie. Kůže je suchá, vrásčitá, olupuje se.
TURGOR
je jedním z hlavních klinických ukazatelů stavu hydratace. Při sníženém turgoru (tj.při dehydrataci) setrvá vytvořená kožní řasa nad úrovní kůže (při normálním stavu hydratace dojde téměř okamžitě k jejímu vyrovnání).
obr. typický nález při dehydrataci, šipkami označena kožní řasa, další známkou dehydratace je např. suchý povleklý jazyk.
OTOK
vzniká na podkladě zmnožení extracelulární tekutiny v intersticiu. Při tlaku prstem na kůži vytvoříme důlek, který po přerušení tlaku přetrvává.
obr. komprese kůže(zde bérec) vyvolává v otoku prohlubeň přetrvávající i po oddálení prstu
obr. otok tentokrát na horní končetině při anasarce
v případě chronického otoku nemusí být tento příznak z důvodu fibrotizace podkoží přítomný
- otok lokální - (zánět, flebotrombosa, porucha ostoku lymfy,…)
- otok generalizovaný - (hypoproteinemie, Ci hepatis, pravostranné srdeční selhání,…)
TEPLOTA
Teplota závisí na prokrvení kůže, orientačně se posuzuje dotykem ruky.
- lokálně snížená se projevuje bledou a chladnou kůží, případně cyanoticky zbarvenou, v důsledku poruchy prokrvení (ischemická choroba cév dolních končetin, Raynaudova choroba).
- lokálně zvýšená se vyznačuje zarudnutím a edémem kůže, je způsobena zánětem (erysipel, tromboflebitida).
ADNEXA
NEHTY
- sférické nehty(vzhled hodinového sklíčka) - u srdečních cyanotických vad nebo plicních onemocnění ; často asociovány s paličkovitými prsty
- koilonychie (lžičkovitě prohnuté) bývají u tyreotoxikózy a sideropenie
- cera guttans - podélné rýhování je přerušeno mírnými prohlubněmi. Změny jsou přítomny u revmatoidní artritidy
- onychomykóza - se projevuje nerovnými, barevně změněnými, třepivými nehty, jednotlivými i vícečetnými, převážně na nohou
- hepatální - bělavá část nehtu (lunula) zaujímá jeho podstatnou část, bývají u pacientů s jaterní cirhózou.
- třískové hematomy - vznikají u chronické infekční endokarditidy (embolizace)
OCHLUPENÍ
- pokrývá téměř celý povrch těla(není přítomno na ploskách nohou, na dlaních a části penisu)
- patří k sekundárním pohlavním znakům
- růst s distribuce je řízena androgenními hormony
Změny ochlupení:
- úbytek (Addisonova choroba, myxedém, Ci hepatis, lokální poruchy trofiky,…)
- nadměrné ochlupení (u žen-hirsutismus v důsledku hormonálních změn,..)
VLASY
Nedostatek vlasů označujeme jako alopecie:
- alopecia areata - lokální vypadání vlasů
- alopecia universalis - úplná ztráta ochlupení
- androgenní alopecie - plešatost u můžů s typickou distribucí, významnou roli hraje genetická predispozice
- anagenní effluvium - poléková ztráta vlasů, po ukončení léčby vlasy opět narostou