Laboratorní vyšetření pohyb.ústrojí

Pohybové ústrojí mohou postihovat onemocnění zánětlivá (revmatoidní artritida – RA, dna), degenerativní (osteoartróza, osteoporóza), infekční (septická artritida, reaktivní artritidy) či autoimunitní (systémová revmatická onemocnění s muskuloskeletálními projevy – např. systémový lupus erythematodes, chronické střevní záněty atd.).

Materiál k laboratorní diagnostice můžeme získat buď přímo odběrem tkáně pohybového aparátu (kloubní výpotek, svalová biopsie) nebo nepřímo odběrem krve, moči, stolice. Klinicky nás k vyšetřením obvykle vede otok, bolestivost kloubu, případně celkové projevy (horečka, kožní eflorescence, atd.).

Vyšetření kloubního výpotku

Při zánětu, traumatu či degenerativních změnách v kloubu se může vytvářet výpotek. Odběr výpotku se provádí aspirací synoviální tekutiny jehlou. Z makroskopického hlediska můžeme po posouzení barvy, zákalu a viskozity usuzovat na charakter výpotku již při odběru vzorku (viz tab 1).

Tabulka 1

Po zjištění charakteru výpotku můžeme na diagnózu usuzovat dle následující tabulky 2:

Tabulka 2

Kultivační vyšetření v diagnostice chorob pohybového ústrojí

Kultivační vyšetření je přínosné pomýšlíme-li na zánětlivé onemocnění kloubu. Kloub může být postižen mikroorganismem přímo (septické artritidy) nebo nepřímo (reaktivní artritidy – ReA). Ke kultivaci odesíláme kloubní výpotek, stěr z uretry nebo z cervixu, vzorek ranní moči, event. výtěr z rekta či vzorek stolice.

Nejčastější původci uroartritidy: Chlamydia trachomatis, Neisseria gonorrhoeae, Ureaplasma urealyticum.

Nejčastější původci enteroartritidy: Salmonella enteritidis, Salmonella typhimurium, Shigella flexneri, Yersinia enterocolitica, Yersinia pseudotuberculosis a Campylobacter jejuni.

Schopnost vyvolat ReA mají: Chlamydia pneumonieae, Chlamydia psittaci, Clostridium difficile.

Původci septické artritidy: Stafylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, gramnegativní bakterie, Stafylococcus epidermidis, Neisseria gonorhoeae, Borrelia burgdorferi, Mycobacterium tuberculosis (vyšetřujeme barvením Ziehl-Nielssen).

Vyšetření moči v diagnostice chorob pohybového aparátu

Odběr moči umožňuje ohodnotit funkci fosfokalciového metabolismu. Stanovujeme odpady kalcia, které nás informují např. o diagnóze kalciové urolithiázy, o syndromu hyper- či hypokalcemie, o střevní malabsorbci kalcia nebo o sníženém prahu ledvin pro vápník způsobujícím osteoporózu. Vylučování minerálu stanovujeme ve 24-hodinovém sběru moči. Normální hodnoty odpadů kalcia ve 24-hodinového sběru se pohybují u dospělého člověka od 2,1 do 7,5 mmol.

Stanovení specifických markerů v močivyužíváme ke zhodnocení stupně osteoresorpce při diagnóze osteporózy. Jsou to telopeptidy kolagenu I – NTX, CTX a pyridinolinové příčné spojky kolagenu.

Vyšetření krve v diagnostice chorob pohybového ústrojí

Anémie je projevem aktivity chronického onemocnění, etiologie však může být smíšená (sideropenie, ztráty do GIT, poléková). Bývá hypochromní nebo normochromní, normocytární. Mírná leukocytóza je též projevem aktivity onemocnění, vysoká leukocytóza je známkou infekce. Leukopenie se vyskytuje u systémového lupus erythematodes a dalších systémových onemocnění pojiva, nebo je poléková. Trombocytóza je též známkou aktivní zánětlivé odpovědi (např. u revmatoidní artritidy), trombocytopenie bývá autoimunitního původu, nebo je poléková.

Reaktanty akutní fáze, C-reaktivní protein (CRP) a sedimentace (FW) jsou zvýšeny u většiny chronických zánětlivých onemocnění pohybového aparátu a korelují i s klinickým a rentgenovým zhoršením choroby. Vzhledem k tomu, že tyto parametry jsou nespecifické, nesmíme zapomenout vyloučit jiné příčiny jejich zvýšení (infekce, malignita, apod.).

Parametry fosfo-kalciového metabolismu v séru: celkové a ionizované kalcium, fosfor, parathormon. Dále specifické markery kostní novotvorby – osteokalcin, kostní ALP (alkalická fosfatáza), propeptidy prokolagenu typu I. A specifické markery kostní resorpce – telopeptidy kolagenu typu I  osteogeneze – CTX, NTX, pyridinolinové příčné spojky kolagenu, …

K diagnostice systémových revmatických chorob, které jsou klinicky charakterizované postižením různých orgánů s častou manifestací v oblasti muskuloskeletálního systému, využíváme stanovení pro chorobu specifických nebo s chorobou asociovaných protilátek. Protilátky také mohou sloužit jako indikátor aktivity či prognózy onemocnění. Zde následuje krátký přehled (zdaleka neobsahuje všechny známé autoprotilátky):

Revmatoidní faktory (RF): jsou pozitivní u 80% pacientů s revmatoidní artritidou (tzv. séropozitivní RA) a mají nízkou specificitu. RA s nepřítomností RF nazýváme séronegativní RA.

Anti-CCP (protilátky proti cyklickým citrulinovým peptidům): základní protilátka nápomocná v diagnostice revmatoidní artritidy, má 95% specificitu.

ANA (antinukleární protilátky): slouží k diagnostice, stanovení prognózy a aktivity onemocnění systémových onemocnění pojiva a revmatoidní artritidy.

Anti-dsDNA (protilátky proti dvojvláknové DNA): specifické pro diagnózu systémového lupus erythematodes.

V rámci imunogenetického vyšetření při podezření na spondylartritidu stanovujeme ze séra antigen HLA B27, který je s ní asociovaný. HLA DR4 je asociován s revmatoidní artritidou a znamená horší prognózu.

MUDr. Dana Mokrá
dana.mokra@fnmotol.cz