Metody při vyšetření stolice

Vyšetření stolice je nedílnou součástí diagnostiky a sledování efektu léčby u řady onemocnění postihující nejen gastrointestinální systém. Často se jedná o diagnostickou metodu první volby právě pro neinvazivnost a vysokou výtěžnost. Způsob odběru materiálu a jeho uchovávání se liší dle jednotlivých typů vyšetření. Následující text slouží jako přehled nejčastěji klinicky využívaných metod včetně základních principů odběru, manipulace s materiálem a interpretace výsledků.

1. ASPEKCE

Změny barvy a konzistence stolice jsou často první známkou probíhajícího onemocnění gastrointestinálního systému. K posouzení charakteru stolice slouží vzorek stolice získaný defekací pacienta, nebo stolice vybavená při vyšetření per rectum.

K objektivizaci konzistence a tuhosti stolice slouží Bristolská škála, která rozděluje stolice do 7 typů.

  • Typ 1: oddělené, tvrdé hrudky (bobky), podobné ořechu (obtížná pasáž)
  • Typ 2: tvar jitrnice s naznačeným hrudkováním
  • Typ 3: tvar jitrnice s rýhami na povrchu
  • Typ 4: tvar jitrnice či hada, vyhlazená na povrchu a poddajná
  • Typ 5: hladké hrudky, jasně oddělené okraje (snadná pasáž)
  • Typ 6: kypré částečky s členitými okraji, kašovitá stolice
  • Typ 7: vodnatá, bez pevných kousků, úplně tekutá stolice

Mezi klinicky nejčastější a diagnosticky nejpřínosnější patří následující změny barvy a charakteru stolice:

Meléna

  • je přítomnost natrávené krve ve stolici
  • typická černá mazlavá a dehtovitá konzistence stolice
  • svědčí pro lokalizaci krvácení v oblasti horní části trávicí trubice (nejčastěji krvácení z gastroduodenálního vředu)
  • CAVE: možné artificiální zabarvení stolice požitými potravinami nebo léky (např. borůvky,červená řepa, preparáty železa).

Enterorhagie

  • je přítomnost čerstvé, jasně červené krve ve stolici
  • Svědčí pro krvácení do distální části trávicí trubice.
  • diagnostika endoskopická , angio CT vyšetření břicha. Při pokračující enterorrhagii bez průkazu zdroje je indikována chirurgická revize

Acholická stolice

  • světle zbarvená (žlutá až bílá)
  • příčinou je absence žlučových barviv ve střevě
  • nejčastější příčinou je mechanická obstrukce žlučových

Steatorhea

  • objemná, kašovitá, nepříjemně zapáchající stolice
  • je způsobená přítomností nadměrného množství neztráveného tuku
  • provází řadu chorob (onemocnění slinivky břišní, nebo vývodných cest žlučových)
  • musíme myslet na riziko nedostatku vitaminů rozpustných v tucích

Hlen ve stolici

  • je často první příznak nespecifického střevního zánětu

2. BAKTERIOLOGICKÉ KULTIVAČNÍ VYŠETŘENÍ STOLICE

Vyšetřením prokazujeme jak běžnou bakteriální floru, tak patogenní vyvolavatele infekčních průjmů. Zdroj a šíření patogenů se liší podle typu vyvolavatele. Nejčastěji souvisí s požitím kontaminované potravy, nebo oro-fekálním přenosem při nedostatečných hygienických návycích. Méně často dochází k přenosu přímým kontaktem se zvířetem, nebo z člověka na člověka. Onemocnění se vyskytují celoročně, s maximem výskytu v teplých letních měsících.

  • odběr se provádí sterilním tamponem, který se i se zvorkem stolice vloží do transportního obalu
  • výsledek je k dispozici za 48-72h
  • výsledkem vyšetření je jmenovitý seznam kultivačně prokázaných patogenů.
  • výsledek „negativní“ = svědčící pro špatně provedený odběr
  • „běžná bakteriální flora“ = správně provedené vyšetření bez průkazu patologického agens
  • nejčastější vyvolavatelé infekčních průjmů – Salmonella, Shigella, Escherichia coli

3. PARAZITOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ STOLICE

Parazitologické vyšetření stolice se provádí z nativního vzorku (vzorek stolice musí být čerstvý a doručený za tělesné teploty). Mikroskopicky lze zachytit trofozoity prvoků, vajíčka helmintů, nebo cysty prvoků.

 

4. CHEMICKÉ VYŠETŘENÍ STOLICE

Stanovení enzymů ve stolici

Amyláza

  • možná diagnostická metoda u pacientů se suspektní pankreatickou insuficiencí
  • normální jsou hodnoty vyšší než 360 μg/g stolice

Chymotripsin

  • vyšetření poruchy funkce pankreatu
  • nevýhodou vyšetření je nízká specificita a senzitivita vyšetření
  • test je používán k monitoraci substituční terapie pankreatickými enzymy

Elastáza-1

  • pankreatická elastáza 1 je enzym , který není během střevní pasáže degradován
  • aktivita lidské pankreatické elastázy 1 odráží míru exokrinní pankreatické funkce
  • diferenciální diagnostika malabsorpčního syndromu, nebo pro dlouhodobé sledování nemocných s chronickou pankreatitídou.

Stanovení protilátek ze stolice

Tento typ vyšetření je výhodný pro screeningové programy v gastroenterologii.

  • sekreční IgA protilátky proti gliadinu je možno využít ve screeningu celiakie.
  • ve screeningu celiakie lze použít také IgA protilátek k endomysiu a ke tkáňové transglutamináze

Průkaz Helicobacter pylori Ag

Detekce antigenu Helicobacter pylori ve stolici je alternativní diagnostický test (tam kde nelze provést dechový ureázový test)

  • principem metody je ELISA.
  • vzorky stolice je možno uchovávat zamražené i několik měsíců

Calprotectin, Lactoferin

Kalprotektin je protein, který se uvolňuje z aktivovaných leukocytů a monocytů.

  •  je rezistentní k enzymatické degradaci, proto je možné jeho stanovování ve stolici
  • marker při diagnostice a monitorování terapie akutních i chronických střevních zánětlivých onemocnění( ulcerózní kolitida, Crohnova choroba a další)

Stanovení přítomnosti tuků ve stolici

  • Přítomnost tuků ve stolici se provádí kvantitativně z 3-5denního sběru stolice. fyziologicky je tuku ve stolici méně než 5g/24h
  • nutné dodržení dietních opatření s maximálním denním příjmem 60-100g tuku
  • klinické praxi je toto vyšetření používáno minimálně.

Vyšetření okultního krvácení do GIT

Kvantitativní stanovení hemoglobinu ve stolici je základní diagnostickou metodou při průkazu okultního krvácení.

  • slouží k rutinnímu screeningu kolorektálních nádorů

Nejčastěji používaný je guajakový test (Haemoccult test). Je málo citlivý a proto je nahrazován novějším, citlivějším, ale ekonomicky nákladnějším immunochemickým testem – iFOBT. Kvantitatitvní stanovení hemoglobinu koreluje s mírou výskytu prekanceróz a nádorů tlustého střeva.

 

Zdroje informací:

1. Česká lékařská společnost JEP,DOPORUČENÉ POSTUPY PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE, Infekční gastroenteritidy – mikrobiologická diagnostika, MUDr. Eliška Bébrová
2. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Melena
3. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Diferencialni_diagnostika_ikteru/PGS_(VPL)
4. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Chymotrypsin_ve_stolici
5. KOCNA, Petr. GastroLab : MiniEncyklopedie laboratorních metod v gastroenterologii [online]. ©2002. Poslední revize 2011-01-08, [cit.2011-03-04]. <http://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/glab/glency1.htm>.
6. KOJECKÝ, V. Stanovení kalprotektinu ve stolici [online]. [cit. 2010-05-31]. <http://www.kntb.cz/o-nemocnici/zdravotnicka-oddeleni/diagnosticke-obory-komplement/oddeleni-klinicke-biochemie/aktuality2/#calprotectin>.

 

MUDr. Ondřej HLOCH
ondrej.hloch@fnmotol.cz

 

Vložil: MUDr. Ondřej HLOCH

Lékař Metabolické jednotky intenzivní péče Interní kliniky 2.LF UK a FN v Motole

Share This Post On